Dva rybáři z Moravy

V pátek jsme se vypravili načerpat inspiraci na veletrh Rybaření na brněnském výstavišti.

Něco jsme i nakoupili, i když toho nebylo moc. Naneštěstí se z rybařiny, coby odpočinkového sportu v přírodě, stává více a více záležitost nejmodernějšího vybavení a různobarevných koulí, které zabíraly (čistě subjektivně) asi 50% plochy veletrhu. Kromě toho šlo opravdu spíše o trh, než výstavu. Snad kromě rybářské školy Jakuba krčína se o žádné výstvaě mluvit moc nedalo-

Nicméně Davi si na své aspoň trochu přišel. Ve škole psal slohovku o tom, jak je Jakub Vágner vzal na školní výlet do Norska, a nezapomněl tak předat svůj výtvor i s věnováním svému rybářskému vzoru :-)

Líbila se nám i předváděčka filetování kapra, kterou se jistě necháme inspirovat a Davi měl možnost chytnout si zlatou rybu a vyzkoušet muškaření.

Suma sumárum tedy asi nejzajíměvější byla přednáška Jakuba Vágnera (pro Daviho) a filetování kapra - spolu se stánkem rybářské školy pro mě :-)

Po včerejším nezdaru, se splávkem na řece, jsme se rozhodli vyrazit na rybník.

Bylo krásně, 12 stupňů, jasno a  první ryba se dostavila... sice malá, ale moc potěšila.

Dnešní skóre: Davi i tatínek po jendom cejnkovi :-)

Tak jsme dnes zahájili sezonu. Byli jsme na řece v Obřanech, asi 2 hodiny odpoledne na plavačku.

Žádný záběr, ba ani ťukanec, ale bylo krásně :-)

Není nic lepšího, než chytit rybu na vlastnoručně vyrobené náčiní. Co si budeme povídat, zima není nejoblíbenějším obdobím rybáře, tak proč nevyužít čas mezi vánočkou a silvestrovskými oslavami k přípravě na přicházející sezonu. No a tak nějak došlo k tomu, že jsme se s Davidem (9 roků), dali do výroby splávků.

Nyní předávám slovo a Davídek vám napíše, co vše jsme k tomu potřebovali.

K výrobě splávků jsme potřebovali - balsu, vrtačku, barvy, dráty na očka, dřevo na stojan na vrtačku, bambusové  špejle, šmirglový papír a lodní lak a bužírku :-)

Děkuji Davi :-).

Vzhledem k tomu, že bydlíme v paneláku a vymoženosti jako soustruh nevlastníme, museli jsme si vystačit s běžnou vrtačkou, na kterou jsme si vyrobili takový provizorní stojánek - nebo spíše lehánek.

Když jsme měli lehánek hotový, nařezali jsme si špalíčky z balsy, kterými jsme propíchli bambusové špejle a nahrubo zařízli hrany balsy přibližně podle budoucího vzhledu splávku. Obzvláště u menších kousků balsy není na škodu špejli zakápnout při nasunování lepidlem, aby se při soustružení neprotáčela.

Vidíte, jak Davídek vesele soustruží? Všimněte si velice důležitého pomocníka - vysavače. Umístěním trubky od vysavače k "soustruhu" jsme si ušetřili hodně práce při úklidu. Tvary splávků jsme volili dle libosti a "jak se to povedlo". Jejich účinnost tedy budeme muset vyzkoušet :-).

Od maminky jsme si půjčili kulaté kleště na korálkování a vytvořili různá očka z drátku, která jsme pomocí vteřinového lepidla umístili na balsová tělíčka splávků. Na zkoušku jsme udělali i "waglery" kterým jsme očka (ve dvou případech i s olůvkem) připevnili pomocí nitě na špejli.

Po vysoustružení různých tvarů, a letmém úklidu, jsme se rozhodli vyrobit další pomůcku. Davídku, řekneš nám, jaká to byla?

Museli jsme si vyrobit držák na kterém jsme barvili splávky. Použili jsme merkur a při točení kličkou se splávek otáčel, abysme ho mohli nabarvit a nalakovat ...

Tento stojánek, alespoň jak jsme doufali, nám měl pomoci v rovnoměrné lince barvy na splávku, nefungoval dokonale, ale pro naše potřeby to stačilo :-) Na další fotografii můžete vidět splávky, zatím bez reflexních barev.

Po zaschnutí jsme vše nalakovali několika vrstvami lodního laku a výsledek můžete vidět na poslední fotografii. Nyní nám už zbývá jen vyzkoušet gramáž, označit číslem splávek a čekat na vysněné jaro a první záběry :-)